Mozek je prevít. Myslíte si, že máte svá finanční rozhodnutí pod kontrolou? Že jste pány svého účtu a vládci své peněženky? Omyl. Náš mozek si s námi hraje na schovávanou a my ani netušíme, jak moc nás ovlivňuje, když přijde na prachy. Pojďme se podívat na pár překvapivých způsobů, jak nás ta šedá hmota v hlavě vodí za nos, když jde o peníze.
Emoce mají prsty v každém nákupu
Myslíte si, že jste racionální bytost? Že každý nákup pečlivě zvažujete? Tak to jste na omylu. Emoce mají v našem finančním rozhodování prsty až po lokty. Když si koupíte nové boty, není to proto, že ty staré jsou děravé. Je to proto, že vás ten nákup udělá šťastnými. Aspoň na chvíli. Mozek totiž miluje rychlé odměny a nové boty jsou přesně ten typ okamžitého uspokojení, po kterém tak touží.
A co teprve, když jste smutní nebo naštvaní! To je teprve jízda. Mozek v takové chvíli přímo křičí: „Kup si něco! Cokoliv! Hned ti bude líp!“ A vy poslechnete, protože kdo by odolal slibu instantního štěstí? Jenže pak přijde výpis z účtu a vy se divíte, kam se ty peníze vypařily. No, nevypařily. Jsou v té nové kabelce, co jste si koupili, když vás šéf naštval.
Strach z rizika nás dělá chudšími
Náš mozek je evoluční zbabělec. Je naprogramovaný tak, aby nás udržel naživu, ne aby nás udělal bohatými. A tak když přijde na investování, raději zvolí jistotu než riziko. I když ta jistota znamená, že naše peníze pomalu, ale jistě požírá inflace.
Vzpomínáte, jak vám babička říkala, že peníze patří do prasátka? Tak to je přesně ten typ myšlení, který nás drží při zemi. Mozek raději zvolí nulové riziko a nulový výnos než malé riziko a potenciálně velký výnos. A tak zatímco naše úspory leží ladem na spořicím účtu s minimálním úrokem, příležitosti k zhodnocení peněz nám mizí před očima.
Krátkozrakost v dlouhodobém plánování
Představte si, že vám někdo nabídne tisícovku hned teď, nebo dva tisíce za rok. Co byste si vybrali? Pokud jste jako většina lidí, sáhnete po okamžité odměně. Náš mozek totiž přirozeně upřednostňuje okamžité uspokojení před dlouhodobým ziskem. Je to jako s tou čokoládou v lednici – víte, že byste neměli, ale prostě musíte.
Tenhle jev se odborně nazývá „časová diskontace“ a je to jeden z důvodů, proč je pro nás tak těžké šetřit na důchod nebo investovat do vzdělání. Mozek jednoduše nedokáže plně docenit hodnotu budoucích odměn. A tak raději utratíme peníze za nový telefon než abychom je investovali do něčeho, co nám přinese užitek za deset let.
Iluze kontroly nad náhodou
Další podivuhodný trik našeho mozku je, že nám dává falešný pocit kontroly nad náhodnými událostmi. Proto jsou kasina plná lidí, kteří si myslí, že mají „systém“ na ruletu nebo že dokážou předpovědět, kdy automat konečně pustí jackpot.
Tenhle fenomén se projevuje i v investičním světě. Kolikrát jste slyšeli o někom, kdo prodal akcie těsně před krachem nebo nakoupil těsně před prudkým růstem? A kolikrát jste slyšeli o těch tisících, co to neodhadli? Náš mozek miluje příběhy úspěchu a ignoruje statistiku. A tak se vrháme do riskantních investic s přesvědčením, že jsme chytřejší než trh.
Stádní efekt: Peníze a davové šílenství
A nakonec tu máme stádní efekt. Mozek je společenský tvor a nerad se odlišuje od davu. Když všichni okolo investují do kryptoměn, náš mozek nám říká, že bychom měli taky, i když o tom víme houby. Když všichni prodávají akcie v panice, prodáváme taky, i když by bylo rozumnější držet.
Je to jako s tou frontou před obchodem. Vidíte ji a automaticky předpokládáte, že uvnitř musí být něco skvělého. A tak se přidáte, aniž byste věděli, na co vlastně čekáte. Stejně funguje i investiční bublina – všichni kupují, tak kupujeme taky, až dokud bublina nepraskne.
Takže příště, až budete sahat po peněžence, vzpomeňte si, že váš mozek možná není tak dobrý finanční poradce, jak si myslíte. Je to spíš jako mít v hlavě malého rozjíveného šimpanze, který má přístup k vašemu bankovnímu účtu. Ale nebojte, není to beznadějné. Stačí si být vědom těchto triků a můžete je začít používat ve svůj prospěch. Koneckonců, kdo říká, že nemůžete přechytračit vlastní mozek?