Říká se, že čas měří všem stejně. Ale jeho vnímání se může dramaticky lišit. Když jsme byli dětmi, zdálo se, že léto trvá věčnost. Nyní roky utíkají mrknutím oka. Proč tomu tak je? Francouzský filozof Paul Janet navrhl teorii proporce, která říká, že vnímáme čas v poměru k našemu věku. Když je vám deset let, jeden rok představuje desetinu vašeho života. Když je vám padesát, rok je jen padesátinou. Tato matematika může vysvětlovat, proč se nám čas zdá rychlejší s věkem.
Kromě toho je důležité množství nových zážitků. Děti neustále objevují svět a každý den se učí něco nového, což zpomaluje jejich vnímání času. Neurovědec David Eagleman říká, že náš mozek si lépe pamatuje nové a vzrušující zážitky, což vytváří iluzi delšího časového úseku. Moderní technologie také přispívá k tomu, že nám čas utíká rychleji. Žijeme v době neustálého spěchu a multitaskingu. Naše mozky jsou permanentně bombardovány informacemi, což může způsobit, že čas plyne rychleji. Psychologové tento jev nazývají „časovou kompresí“.
S věkem se také mění naše tělo a mozek. Metabolismus a srdeční rytmus se zpomalují, což může mít vliv na naše vnímání času. Studie naznačují, že toto biologické zpomalení může způsobit, že čas subjektivně plyne rychleji. Neměli bychom zapomínat ani na kulturní a sociální vlivy. Moderní společnost často glorifikuje zaneprázdněnost a rychlost, což může vytvářet tlak na jednotlivce, aby se neustále pohybovali vpřed, aniž by si uvědomovali, jak čas plyne.
Vnímání času je zkrátka složitý a mnohovrstevnatý jev, ovlivněný jak biologickými, tak psychologickými a sociálními faktory. Přestože nemůžeme zastavit čas, můžeme se snažit žít vědoměji a plněji si uvědomovat přítomný okamžik. Možná nám to pomůže zpomalit ten neúprosný běh času alespoň v naší mysli.